„Svět je velký a o náhody v něm není nouze“ Koncem léta jsem vyjela s dětmi na chalupu za kamarády. Chalupa je veliká a kamarádi jsou hodně společenští. Takže, když za nimi člověk vyjede, potká se tam s dalšími společnými známými. Nikdy mu nehrozí, že by se tam unudil. Navíc se tam nenudí ani děti; vždy tam […]
Za svým dobrodružstvím vyrážím někdy i hodně daleko a vždy je to mimo hranice mé komfortní zóny. Je v tom zvědavost, touha po novém poznání, posouvání mých osobních fyzických hranic. Je v tom adrenalin, ale i zdravý strach. Ale ze všeho nejvíc je to touha jít a odpovědět na to volání. Takže tato má nezkrotná touha
Mám ráda pohyb.……..ten horizontální, vertikální, ale i to přešlapování na jednom místě. Ten pohyb směrem k horizontu je pohyb tréningu a trénovanosti. Začíná naším prvním nádechem, prvními samostatnými kroky, chůzí a běháním v prvních letech života. Pokračuje dalšími a dalšími „prvními“ „samostatnými“ kroky a pohyby, když……. Ve svém životě se neustále trénujeme ve své schopnosti dosáhnout horizont,
Jaké je to být vodou? větrem? Ohněm? Nebo zemí?Nemůžu napsat, že jsem prozkoumala všechny živly, a byla nimi, ale můžu napsat, že jsem se aspoň letmo dotkla jejich podstaty.Kdysi v pravěku jsem zahlédla videa Wima Hofa jak se noří do studených řek a ledových kádí, běhá polonahý po ledových pláních. Připadalo mi to v té době hodně
Celé to „Breathworkování“ v mém životě začalo v době Covidu. V té době se toho hodně dělo a mně se kromě jiného rozpadl dlouhodobý vztah s mým mužem. Hodně to bolelo a vůbec jsem to nechápala. Nechal mně se čtyřmi dětmi a šel si svojí cestou. Chvíli jsem nevěděla co se sebou, ale potom přišlo velké vnitřní rozhodnutí
Cesta k Breathwork, cesta dychu Read More »
